Orthomolekulární medicína
Orthomolekulární medicína je přírodní medicína, která vychází z teorie správné koncentrace látek v organizmu, které jsou přijaty v potravě a nebo se v organizmu tvoří.
Je to způsob léčby zdůrazňující potřebu správné koncentrace látek v organismu, které jsou přijaty v potravě nebo se v organismu tvoří.
Termín orthomolekulární (ortho - správný, dobrý, molekula - nejmenší částka) medicína (OM) je v naší zemi
zatím téměř neznámý. Jen ojediněle se s ním setkáme v reklamách na dovážené přípravky tohoto typu medicíny.
Jejím principem je prevence a léčba chorob pomocí podávání látek tělu vlastních v nadměrných dávkách.
Základní myšlenkou OM je tvrzení, že člověk je v současné době vystaven četným škodlivým vlivům a živí se nepřirozenou, nezdravou stravou,
takže je nutné tělu dodávat nezbytné látky, tedy vitaminy, minerály, stopové prvky, aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, někdy i enzymy a hormony ve vysokých dávkách.
Jejich i mírný nedostatek má být příčinou různých nespecifických potíží a chronických nemocí.
Ideu této metody lze sledovat daleko do minulosti, ale za jejího zakladatele je považován nositel dvou Nobelových cen Linus Pauling,
který v r.1968 navrhl koncept i název metody (nejprve jako orthomolekulární psychiatrie).
Sám používal megadávky vitaminu C (denně 12 g), A a E a získal si tím obrovskou popularitu.
Metoda se rozšířila v USA a záhy po celé západní Evropě. Byly založeny národní (USA, Kanada, Anglie, Německo, státy Beneluxu, Korea aj.) i celosvětové organizace,
zakládány časopisy, vydávají se knižní publikace, pořádají se kurzy OM i kongresy.
Zastánci OM ji považují za samostatnou větev medicíny.
Podle některých má překlenovat prostor mezi konvenční a nekonvenční medicínou, jiní ji proti konvenční medicíně zřetelně vymezují.
OM se v současné době stále šíří, používají ji lékaři, léčitelé a doporučuje se i pro samoléčbu.
Má samozřejmě silnou podporu ve firmách, vyrábějících potravinové doplňky. Jako léky nejsou nikde preparáty OM uznávány.
Hodnocení:
Orthomolekulární medicína je záležitostí spornou. Nejobecnější námitkou je to, že všechny struktury,
funkce i metabolismus člověka,
jako každého jiného živočicha, se v průběhu evoluce plně adaptovaly na prostředí naší Země, že jsou optimalizovány.
Je otázkou, zda lze člověka uměle „vylepšovat“.
Dnes je kromě toho dobře známo, jaká je skutečná potřeba jednotlivých vitaminů a stopových prvků, a jsou stanoveny potřebné denní dávky, doporučené Světovou zdravotnickou organizací.
Normální pestrá strava zdravého člověka obsahující ovoce a zeleninu tyto dávky vitaminů, minerálů i antioxidantů obsahuje.
Není třeba nic dodávat. Průkazu účinků OM bylo věnováno už množství klinických studií různé kvality, které vyznívají rozporně.
Většina publikací účinnost popírá. Solidnost OM zpochybňuje i silný komerční zájem výrobních firem a neseriózní reklama.
Do té doby, než bude užitečnost podávání zvýšených nebo dokonce megadávek
mikroelementů potravy dokázána, je smysluplné jen jejich cílené a správně dozované podávání
při jejich prokázaném nedostatku u defektní výživy, při zvýšených nárocích na organismus nebo u těžších chorobných stavů.
zvětšit obrázek nahoru
obrázek byl použit ze stránek:
www.metabolicketypy.com
text viz stránky:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1207301028&heslo=Orthomolekul%E1rn%ED%20medic%EDna